参观布拉格的另一个原因叫做MEET ME 23。
一个时尚的地方, 从那里你可以步行去发现美丽的 Staré Město 和时髦的导游。您自己的类别住宿，您可以选择自己的生活方式：从设备齐全的屋顶套房到共享宿舍。舒适的地下室拥有自己的餐厅，提供精选的捷克啤酒和世界美食传统。历史符合现代设计和最新技术的原始地点。
房间，卧室，公寓？
只租一张床，整个房间或一个布拉格独特的观点单位。根据您前往布拉格的公司选择生活方式和价格水平。所有类型的住宿提供超过标准的水平和服务以优惠的价格，优质的设施适合各种类型的客人。
更
技术不喜欢
忘记经典的指南以及接待员。在MEET ME 23，您将受到虚拟Blueman的欢迎，您可以轻松地在线登记入住/退房，并使用手机打开您的房间。游览布拉格将计划在城市上空虚拟飞行，或者您将能够为您借用导航。
Po celou dobu pofrčíte na vysokorychlostním internetu. A abyste věděli, kam se v Praze vracet, vytisknete si na památku ikonickou postavičku našeho Bluemana na 3D tiskárně.
设计为游戏
因为欢迎我们标志性的Blueman最初是通过定期展览，每个房间的独特设计一个共同的空间构想 - 在遇到我23等待你不想忘记不寻常的经历MEET ME 23中的最新技术，现场艺术，现代设计和丰富的历史。
画廊
布拉格工具的理想地位
比华盛顿23更好的地址很难找到。仅50步到主站，从机场和地铁站C站Airport Expressu直接。瓦茨拉夫广场（Václavské náměstí）你迟早比你可以打开地图，而且比直接从手机的“ Staroměstské náměstí”天文钟直属站。
更
故事大楼
Washingtonova 的23新文艺复兴时期的房子建于19世纪下半叶，在奥匈帝国君主制后面由出生在波希米亚中部的维也纳建筑师设计，第一位业主来自匈牙利 拉布 ，捷克拉科夫尼克和柏林柏林的其他业主因其犹太背景而被占领。房子本身呼吸中欧的历史。
Budova v tehdy běžném historizujícím stylu byla postavena v letech 1878–1879 podle projektu významného architekta Ludwiga Zettla, který byl autorem řady veřejných staveb ve Vídni i v celé monarchii, a je pravděpodobně jeho jedinou realizací v Praze. Stavbu na okraji Nového Města pražského, v těsném sousedství Městského sadu a v místech původního barokního opevnění, realizoval pražský stavitel Josef Kandert. Prvním majitelem domu byl Daniel Gallauner (* 1826, Raab, dnešní Maďarsko, † 1891, Praha).
V prvních letech nového století dům koupil Emil Reiser (*1854 Rakovník, dnes Česká republika, † 1918, Praha), jehož rodina dům vlastnila a obývala až do druhé světové války, kdy jim byl kvůli jejich židovskému původu zabaven. Ještě v roce 1910, kdy zde bylo podle oficiálních záznamů pět bytů a celkem 9 záchodů, nebyl dům napojen na veřejný vodovod.
Dům pak prošel několika úpravami, nejvýrazněji v letech 1922–23, kdy byl zvýšen o 3. a 4. patro v klasicizujícím řešení podle projektu Rudolfa Eislera a kdy byl přistavěn výtah. Dům v té době vlastnila vdova po Emilu Reiserovi Martha Reiserová (* 1865, Berlín, † 1925, Praha) a obývala jej spolu se svou matkou a jedním ze synů, lékařem Egonem Reiserem.
Během druhé světové války ovšem došlo k tzv. arizaci majetku židovských obyvatel. Budova byla rodině Reiserových zabavena a mnoho členů rodiny zemřelo ve vyhlazovacích táborech Osvětim a Treblinka, případně v Terezíně, nebo bylo nuceno emigrovat.
Po válce vznikla v budově výrobna raženého zboží z papíru, kterou provozoval František Steiner, po roce 1948 pak dům přešel do státních rukou. Jako majitel byla v roce 1949 uvedena Československá pojišťovna, národní podnik, od roku 1956 v objektu sídlila organizace České sladovny, národní podnik. V roce 1961 bylo první patro domu adaptováno na mateřskou školu, v roce 1974 proběhla rekonstrukce části podkroví.
